Březen, přes okres nepřejedem

Zatímco se epidemie ve světě pomalu začíná otáčet dobrým směrem, tenhle trefný článek na CNN popisuje body, které postup epidemii v Čechách pomohly nasměrovat do apokalypsy, kterou zažíváme teď. Jak už to ale na internetu bývá, i v tom největším bahně nám nechybí smysl pro humor, a tak se hned vyrojily pomůcky pro výpočet vzdálenosti při omezení pohybu, díky kterým si můžete třeba vypočítat 20-ti kilometrový radius kolem svého bydliště díky tomuhle simulátoru explozí atomové bomby, pokud ji nastavíte na 4300 kilotun 😀 

Praha je naštěstí jeden okres

Když se začala shlukovat mraka nových opatření v podobě omezení cest do jiných krajů, kolovala po Twitteru mapa Prahy, na které mi začalo být líto obyvatel jedničky. Při pohledu na naší čtvrť mě popadla úleva, protože jsem si uvědomila, že to tu mám vlastně docela dost ráda:)

Mám fakt ráda svoji čtvrť

Je to perfektní mix hipsterské moderny a špinavého industriálu. Na jednu stranu tu najdete moderní upscale restaurace, ale taky je nedaleko jedné z nich je obrovská zarostlá díra, podobná jako v seriálu Parks and Recreations, akorát v ní nežije Christ Pratt, ale je v ní rozpadlý karavan, odpadky, a místní porost začíná připomínat džungli, do které byste se báli vlézt i za denního světla. Vedle moderních staveb s novými byty, pro které potřebujete hypotéku na 35 let a tučné spoření, existuje tahle plocha, země nikoho a ničeho, a vlastně možná všech, protože tam určitě občas někdo přespí.

Co mě tu baví?
  • Miluju procházky kolem řeky, pozorování racků, kachen, labutí a roztomilých nutrií, které by se neměly krmit, ale stejně to všichni dělají, protože si nemůžou pomoct. Občas si u řeky sednu, poslouchám audioknížku, a představuju si, že pozoruju klidné moře, a jemné vlnky pohupující se po hladině moji roztěkanou hlavu zklidní.
  • Miluju nákupy v místním DMku. Je to jedno z mála míst, které zůstalo v průběhu pandemie otevřené. Je to tam světlé, voňavé a absolutně vždycky najdu záminku, proč tam musím. Cestou domů pak jdu stejnou trasou, protože v jednom z přízemních bytů mají u oken pelíšky dvě kočky. Ta bílá vypadá jako aristokratka, svůj růžový nosík má vždycky povýšeně nakloněný a přivřenýma očima mě sleduje, jak procházím okolo. Druhá, černo-bílá huňatá se ukáže jen občas, a já můžu jen doufat, že mě zevnitř nepozoruje majitel, jak na ni mluvím a říkám, že je krásná. (Jo a prosimvás, neříkejte tohle nikdo mojí kočce!)
  • Miluju místní restaurace, bistra a kavárny. Vždycky, když už si myslím, že vím o každém zajímavém podniku, mě něco nového překvapí. Je libo pastrami sandwich zapečený v domacím kváskovém chlebu? Delikátní láhev italského Primitiva? Veganský utopenec? Čerstvý croissant? Nejnovější IPA z rodinného pivovaru? Není problém. Ale vše je vyvážené zdravým množstvím večerek a čtvrtých cenových, kde ubrusy jestě smrdí z dob, kdy se uvnitř mohlo kouřit.
  • Miluju, že se tu hodně staví, a všechno se mění. Je mi jasné, že možná to za pár let bude všechno jinak, ale je to skvělá doba se tohohle progresu účastnit a užívat si každou změnu k lepšímu. A je to rozhodně nejvíc sousedská čtvrť, v jaké jsem kdy žila!

Vadí mi tu něco, ptáte se ? O tom by taky mohl být jeden článek 🙂 Ale radši se budu soustředit na to dobré, a těšit se na to, čím mě tohle místo bude dál překvapovat.  Tahle čtvrť je takový dospívající teenager, který má trochu akné, ale pod ním je to fešák s potenciálem.

Zrovna co píšu tenhle článek, někdo v ulici řve nevěřícně: ” Hovno, hovnooooo!”

Jo, tohle je moje čtvrť.

//EN// As the epidemy around the world seems to be declining and getting under control, this CNN article got published explaining important steps that helped to push the Czech Republic over the cliff towards the apocalypse we are experiencing right now. But something I always love about Czechs and the internet – the humor survives. And thanks to it, you can for example calculate a 20km radius around your home thanks to the nuclear bomb explosion simulator 😀 The magical formula is 4300 kilotons.

Prague is a single district

When the rumors about limited travel across districts emerged, the internet struck again. A map of Prague split into administrative districts emerged and I started to pity anyone with permanent residence in Prague 1. Would they really deny us to go to a park in a different part of town? However, it also made me realize – I really dig my neighborhood!

I love my neighborhood.

It’s the perfect mix of hipster and trash. Like you have the nicest restaurant and 100 meters from there is a pit, like the one from Parks and Recreations but without Chris Pratt living in it. Instead, there is an old broken trailer, garbage, a group of rising trees, and a ton of unanswered questions like “What the hell is this place”. It kinda reminds me of 2007 Berlin, minus the squats, although I believe someone resides there from time to time..

Why oh why
  • I love to walk by the river and watch the seagulls, ducks, swans, and nutria cohabit in the modern city habitat. (I may or may not have fed them.) Sometimes I sit by the river and listen to audiobooks, and watch the little waves dance on the surface as my mind clears.
  • I love to go shopping because it gives me an excuse to go to the DM, which is weirdly the place I feel like there is no pandemic. It’s bright and it smells good inside, like a little island of normal amidst all this craziness. On the way back I always take the same street, because the owner of one of the ground floor flats has two cats, whose beds are right by the windows. The white one is a window regular, sometimes watching me with an aristocratic look and the black & white one shared a death stare competition with me today. Until next time, fluffy stranger!
  • I love the local cafes, inner yards, and bistros. Every time I think I know all the hidden gems, a new one pops up somewhere completely unexpected. A decadent Pastrami sandwich? Bottle of luscious Primitivo? Fresh Italian bread? Fancy new IPA? You name it. Of course, all of this is balanced with a healthy amount of mini-markets and old-school casino-bars that still smell like cigarette smoke.
  • I love the fact there is a lot of construction, new buildings are being built as I type and it will become more vibrant and even more interesting. (And preferably less trash). But at the same time, I know it’s going to change. But I hope it always stays this friendly and neighborly as it is now.

Do I hate some things? You bet. There is still so much to improve. But it is exciting to see it transform. My neighborhood is growing up, it is a moody teenager with a bright future ahead with some hiccups along the way.

As I type this, someone outside is yelling: “Shit, shiiiiit.” 

Yes, this is my neighborhood.

Marketa Březen, přes okres nepřejedem

4 Comments

  1. A já miluju tenhle pozitivní přístup, just stay like that 😍

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *