I realize you must be weirded out by the blog post title 😀 But the truth is, I would really like to talk about t-shirts today. A garment that I dare to say every single one of us wears. The other day I read a book from Veronika Blabla Hubkova about the fashion industry, garments, workers, and overall eye-opening facts about the process of how a ball of cotton becomes a piece of clothing in your shopping cart. The book is unfortunately in Czech only, but in case you up for it, it can be found it in pdf in here.
//CZ// Téma dnešního článku je kousek oblečení, který si troufnu říct, má každý z nás ve svém šatníku. Je to obyčejné tričko. Nedávno jsem totiž přečetla knížku o koloběhu módního průmyslu od Veroniky BlaBla Hubkové, která mě ponořila ještě do většího přemýšlení nad tím, jak každý kus oblečení vzniká a jaký efekt má módní průmysl na životní prosředí a komunity po celém světě. Knížku si můžete v pdf stáhnout tady. Tohle téma je poměrně dost komplexní a dalo by se o něm psát a mluvit hodiny, ale dneska to bude o tričkách:)
What struck me the most certainly was:
- around 2700 liters of water are needed to create one t-shirt. That number covers growing cotton ( which is apparently a very thirsty plant), weaving, coloring, printing, and sewing. And that is an amount a human would drink in 3 years!
- cotton is mostly grown in warm places (top 4 based on Wikipedia are China, India, USA, and Pakistan) and it needs a lot of artificial watering which has severe environmental impacts as water sources are becoming more and more depleted. An example is the impact of using water from the Aral Sea in Uzbekistan – pics from 1977 to 2013. Holy mama.
- organic cotton is not a clear solution. It is not genetically modified and only organically approved pesticides can be used. But it seems those can be at least as toxic as their conventional synthetic counterparts and genetically modified cotton needs less water, pesticides, and a single plant produces more yield (around 40% more than the non-modified plant).
//CZ// Co mě zasáhlo úplně nejvíc, byla tahle fakta:
- K výrobě jednoho trička je v celém procesu spotřebováno 2700 litrů vody. Ano, čtete sprvávně – dva tisíce sedmset litrů. Tohle číslo tvoří voda, která je nutná k vypěstování bavlny, tkaní, barvení, tisk a šití. To je tolik vody, kolik by člověk vypil za 3 roky. Šílené.
- Bavlna se pěstuje v teplých podnebných pásmech, a je velmi žíznivou a náchylnou rostlinou. Mezi nejvetší pěstile bavlny patří Čína, Indie, Pakistán nebo USA, a k jejímu pěstování je potřeba velké množství umělého zavlažování, což má často zásadní dopad na životní prostředí. Odstrašujícím případem je například Aralské moře v Uzbekistánu, jehož voda se používala na zavlažování, a jak to dopadlo, se můžete podívat na fotku o kousek výš:/
- Organická bavlna je cesta, ale nazdá se být kompletním řešením. Aktuálně je to takové hot slovíčko, které značky propagují u svých výrobků, ale visačka se slovíčky Organic na oblečení v řetězci není odpovědí na všechny komplexní otázky udržitelnosti. K pěstování organické bavlny se smí používat pouze organicky schválené pesticidy, které bezpochyby mají menší dopad na přírodu okolo, ale také mohou být toxické. Geneticky modifikovaná bavlna nadruhou stranu potřebuje méně vody, a produkuje až 40% více bavlny na jedné rostlině.
Now it naturally brings out a question – how can a cotton Tshirt cost 199 in the common clothing chains? And the answer to me clearly is – it shouldn’t. Cause somewhere along the way, somebody has to pay for it. It might be the country that grows the source material and eventually suffers the environmental impacts. It might be the kids in sweatshops sewing the T-shirts together because the factories are not able to fulfill the orders for such low prices that the companies are willing to pay.
Whichever it is, it’s obvious it’s just not sustainable. Not in this manner forever anyway.
So what are my tips to consider the next time you want to buy a t-shirt or anything else for that matter?
- Know your style. I am pretty sure we all have those few favorite pieces that we wear over and over again. It’s worth it to give it a though. What style are they? What cut and shape? What colors do I wear the most? Stick with it. It will be so much easier to get dressed in the morning and mix and match everything from your closet.
- Expensive doesn’t necessarily mean quality
- Take good care of your clothes, so it can last longer.
- Don’t be afraid to thrift. I would say the cotton t-shirts are often not what they used to be. You can find such a good thick fabric in secondhand. And not only cotton but wool, linen, merino or cashmere too.
- Support brands that are doing right by nature & people. No production is perfect, but as consumers, we have a choice to support practices that don’t have such negative effects on Mother Earth.
//CZ// Přirozeně se určitě v téhle chvíli ptáte – jak je možné, ze se bavlněná trička v řetězcích prodávají i za 199kč? A mě napadá jediná odpověď – někdo v průběhu celé cesty tuhle srandu dotuje. Ať už je to země, která má poničenou půdu pesticidy a začíná se potýkat s nedostatkem vody, nebo děti či dospělí v asijských sweatshopech, kteří šijou pro značky načerno (další lahůdka z výše zmiňované knížky), protože tradiční továrny nejsou schopné pokrýt poptávku řetězců. Takovéhle tričko se stává podhodnoceným produktem, ještě než si ho doneseme domů. “Stojí to jen dvě stovky? To si koupím. Otočily se tomu švy po prvním praní? Nevadí, vyhodím ho, však stálo jen dvě stovky.” Ať už je to tak či onak, nepřipadá mi to udržitelné. Jak se k tomu tedy můžeme jako spotřebitelé postavit?
- Znát svůj styl. To mi přijde jako úplný základ. Když člověk ví, v čem se cítí dobře, jaký střih mu sluší, a má kombinovatelný šatník, nemá potřebu dělat unáhlené nákupy. Věci, které si kupuje, si kupuje s vědomím, že danou věc bude opravdu nosit, a ideálně co nejdéle. Máte ve skříni věci, které prostě milujete, nosíte je nejčasteji, a děsíte se dne, kdy se rozpadnou? Tak to je ono! 🙂
- Drahé neznamená nutně kvalitní.
- O své oblečení se dobře starejte, vydrží vám mnohem déle.
- Nebojte se sekáčů. Často jsem mile překvapená, z jak dobrých meteriálů se šilo dřív. I v řetězcích! V sekáčích najdete věci z krásně pevné vysokogramážové bavlny, často objevíte i poklad z vlny, hedvábí nebo kašmíru.
- Zajímejte se o původ oblečení a podporujte značky a projekty, které mají minimálně neutrální dopad na naši matičku Zemi. Nedávno jsem četla krásnou větu – každý nákup je podpora takového světa, jaký bychom si přáli mít <3
I am always on a lookout for a perfect T. A cut, that will suit me and material that will be durable and will not change shape after the first wash. Here are my personal T-shirt tips.
//CZ// Trička jsou základ mého šatníku a vždycky mi udělá radost, když objevím nejakou značku, která prodává kvalitní trika v dobrých střizích. Tady jsou ty, které mě v poslední dově zaujaly. Máte nějaké oblíbené? Sem s nimi:)
Bohempia is a czech brand that produces classic mens and womens tshirts made from a cotton & hemp blend. Hemp is a fantastic material that requires much less water to grow compared to cotton, it has a natural thermoregulating property and it is antimicrobial and antiseptic.
//CZ// Bohempia je česká značka, která vyrabí produkty z konopí. Jejich trička jsou vyrobené ze směsi konopí a bavlny pro optimalní pohodlnost. Konopí je fantastický materiál, který při pěstování nepotřebuje ani tolik vody, ani tolik pesticidů jako bavlna. Navíc je přiřozeně antimikrobiální a antiseptický. Kromě triček šije Bohempia i epesní konopné tenisky:)
I’ve recently discovered the Le Bon Shoppe brand thanks to the lovely czech e-shop Wild Moon. Their t-shirts and fabric are made in LA from 100% gauge knit and the cut is just a perfection for my taste.
//CZ// Na značku Le Bon Shoppe jsem narazila teprve nedávno v nejmilejším eshopu Wild Moon. Trička i látka jsou vyráběné v L.A a jsou ušité ze 100% bavlněné gázoviny, která má vysokou gramáž a působí kvalitně. Navíc mají střih, který mám nejraději – ohrnuté rukávy, spadená ramena, lehce oversize střih – jo!
Thinking MU is a very likeable sustainable spanish brand that uses organic, recycled and fairtrade textiles. Just like Bohempia, they have a hemp & organic cotton blend collection as well as a new zero waste line called Trash using Tencel & Refibra fabric together with recycled polyester.
//CZ// Thinking MU je sympatická udržitelná značka ze Španělska, která šije oblečení z organických, recyklovaných a fair trade materiálů. Stejně jako Bohempia má v kolekci trička ze směsi bavlny a konopí, zaujala mě ale taky jejich nová Trash kolekce, která využívá recyklované materiály a moderní Tencel, který je vyrobený z regenerované celulózy a je velmi jemný a pohodlný na těle, mě připomíná pevnější hedvábí.
